Zamilovanost

Zamilovanost je a škodí národnímu hospodářství

Ladislav Verecký, 12. února 2009

Profesor sexuologie Petr Weiss říká, že svátek svatého Valentýna patří lidem, kteří trpí vážnou duševní poruchou. Diagnóza? Láska. Jsou zamilovaní. Dobrá zpráva je, že tahle „nemoc“ nejpozději po dvou letech odezní.

* Zamilovaný člověk se umí chovat jako šílenec. Je snad láska nemoc?

Láska ne. Ale zamilovanost ano.

* S jakými jinými chorobami by si mohl terapeut toto onemocnění splést?

Hlavně s bipolární poruchou, dříve označovanou jako maniodepresivní psychóza. Při ní nemocný také prožívá obrovské vzmachy a propady.

* Jaké příčiny vedou k zamilovanosti? Podle jednoho okřídleného rčení by se zdálo, že stačí první pohled.

Ano, ale týká se to spíš mužů. Ti se řídí vizuálními podněty. Přitahují je znaky, které naznačují ženskou plodnost.

* Které to jsou?

Například optimální poměr šířky boků k šířce pasu. Nebo pevnost ňader. Pozor, ne velikost -ta má v různých kulturách jinou hodnotu, ale pevnost. Právě pevná ňadra naznačují, že je žena mladá, a tudíž plodná.

* Pro ženy není vzhled muže důležitý?

Do jisté míry taky. Žena s libostí registruje souměrnost mužského těla a obličeje, pátrá však hlavně po signálech, které by svědčily o mužově přístupu ke zdrojům. Ty bývají častější příčinou zamilovanosti u žen.

* Jeden naivní básník má dvojverší: Bedřich je hoch s menší vadou, má však vilu se zahradou…

Asi tak. Pro indiánky bude nejdůležitější počet per v mužově čelence, pro ženy v naší společnosti spíš značka mužova auta či obleku, který nosí.

* Mrchy vypočítavé…

Vůbec ne. Evoluce ženy učí, že přístup partnera ke zdrojům bude klíčový pro eventuální potomky, které s ním zplodí. Co je špatného na tom, že chtějí to nejlepší pro své děti? Ale pozor! Ženě bude houby platné, že má partner přístup ke zdrojům, pokud se s ní o ně nebude ochoten dělit.

* Co z toho plyne?

Že si žena musí uchazeče po této stránce nejprve otestovat. A to chvíli trvá. Zde je hlavní důvod, proč se ženy na rozdíl od mužů jen zřídkakdy zamilují na první pohled.

ZAMILOVAT SE MŮŽEME JEN PÁRKRÁT ZA ŽIVOT

* Dejme tomu, že jsem dobře rostlý, ale nemám přístup ke zdrojům. Čím ještě mohu ženu zaujmout?

Měl byste projevovat, nebo aspoň předstírat vytrvalou oddanost a zájem o malé děti.

* Vážně? Proč se tedy ženy tak často zamilovávají do amorálních grázlů?

Inu, pokud ti pánové mají přístup ke zdrojům… A ještě je tu teorie sexy sons, tedy sexy synů. Ženy volí sexuálně agresivní muže, ne hodné ňoumy, protože jejich synové budou pravděpodobně také sexuálně naléhavější a budou mít hodně partnerek. Geny takových žen se budou šířit dál.

* Je šance, že ženu zaujmu čichově? Že jí budu vonět?

Ano. Role takzvaných odorantů, jimž se u hmyzu říká feromony, je značná. Dle výzkumů jsou ženy přitahovány pachem mužů, kteří jsou jim imunologicky co nejvzdálenější. Proč? Potomci takto vzniklého páru budou mít větší obranyschopnost proti patogenům.

* Zpět k diagnóze zamilovanost. Kolikrát se dá takhle ošklivě onemocnět?

Opravdu se zamilovat může člověk jen párkrát za život. Řekl bych, že nanejvýš čtyřikrát, ale spíš jen dvakrát. To je dáno. Z tohoto důvodu je na místě mluvit o osudových láskách. Když mi klient říká, že byl zamilovaný už mockrát, hned si pomyslím: hochu, ty jsi pravou zamilovanost ještě nepoznal.

ZAMILOVANOST TRVÁ DVA ROKY

* Jaké jsou příznaky zamilovanosti? Jaké orgány postihuje?

Především mozek. Ten začne produkovat fenyletylamin, noradrenalin, oxytocin, zkrátka pestrý koktejl hormonů a neurotransmiterů. Takto postižení lidé pak působí dojmem, jako by nebyli při smyslech. Aby ne. Jsou skutečně zfetovaní.

* Ne nadarmo se říká: Jsem do tebe blázen

Tak, zamilovanost není normální. Život v neustálé zamilovanosti by se změnil v peklo. Lidstvo by patrně ještě neslezlo ze stromů. Naštěstí zamilovanost trvá omezeně.

* Jak dlouho zhruba?

Tak dva roky. To je doba potřebná u druhu homo sapiens ke zplození, porodu a odkojení dítěte. Po tuto dobu je dobré, aby byli rodiče spolu. Ze sexuologického hlediska je zamilovanost stavem erotické fascinace, kdy postiženého nepřitahují jiné objekty.

* Jaká stadia zamilovanosti rozeznáváme? Přeborníci dámských ložnic obvykle na stará kolena tvrdí, že nejkrásnější je ta prekoitální fáze, než spolu zamilovaní začnou spát.

Takzvané sbližování. Nejčastěji citovaný popis jeho průběhu podal slavný český sexuolog Kurt Freund, jenž po sovětské invazi emigroval do Kanady. Se svým žákem Alešem Kolářským rozdělil sbližovací chování do čtyř fází. Úvodní je lokace, u heterosexuálního muže tedy lokace partnerky. Zahlédne ji třeba v tramvaji.

* Nebo ji tam ucítí.

Pokud její tělesný pach není přebit parfémem. Když ten muž překoná ostych, následují pretaktilní interakce. Ještě na partnerku nesahá, ale začne ji balit. Mluví třeba o Kafkovi nebo o fotbale, zve ji do kina. Setká-li se s vstřícnými signály, pokročí k fázi taktilní interakce. Objímání, líbání…

* Vrcholná taktilní interakce je tedy soulož.

Mluvíme o efektivním genitálním, v daném případě penilně-vaginálním spojení.

* Některé páry se k této fázi propracují za pět minut…

To není moc dobré a pro chorobu zvanou zamilovanost vůbec ne typické. Chce to určitý čas, než se partneři sladí. Bez toho není šance, že jejich vztah potrvá.

ZÁHADA ŽENSKÉHO ORGASMU

* Efektivní genitální spojení zpravidla vede k rozkoši. Básník Vladimír mír Holan tvrdí, že je to jen almužna, kterou nám dává bůh za to, že plníme jeho pokyn a množíme se.

To je hezky řečeno. Tak by se dal vysvětlit i ženský orgasmus. Víte, že dodnes není uspokojivě vědecky vysvětleno, proč ho ženy mají?

* Překvapujete mě. Ze sexuologických příruček vím, že žena má orgasmus především proto, že muž byl dostatečně pozorný a trpělivý při milostné předehře.

To je spíš jen takový politicky korektní sexuologický mýtus. Výzkumy našeho Sexuologického ústavu ukazují, že čím delší soulož, tím větší pravděpodobnost, že žena dosáhne orgasmu.

* To jste mě ranil.

To je mi líto, chtěl jsem původně mluvit o něčem jiném. Ne o bezprostředních příčinách, ale o záhadnosti funkce ženského orgasmu. Z reprodukčního hlediska ho není vůbec zapotřebí. Mužského ano – bez ejakulace není reprodukce. Ale ženský orgasmus? U jiných živočišných druhů nemá takřka obdobu. Víme, že se při něm uvolňuje oxytocin zvaný též hormon lásky. Ten posiluje párovou vazbu, nehledě na to, že bez příslibu slasti by ženy asi vůbec nebyly ochotné se milovat. Užitečný ženský orgasmus bezesporu je, nutný nikoliv.

* Pomáhá v případě trýznivé zamilovanosti třeba odloučení partnerů?

Nevím, nevím. Indický básník Sádhí napsal, že odloučení je lásce tím, čím je vítr ohni. Malý plamen uhasí, velký ještě rozdmýchá. Proti pravé zamilovanosti nepomůže podle mého ani vzdálenost, ani nic jiného.

* Může být tato choroba i smrtelná?

Pořád zaznamenáváme sebevraždy mladistvých jedinců, kteří se zamilují nešťastně. Významnější je však zničující efekt, který má zamilovanost na už vybudované, mnohdy fungující vztahy a svazky. Dle mých zkušeností páchají větší škody zamilované ženy než muži. Přesněji řečeno ty ženy, které věří na láskovou teorii sexu, jak hezky říká kolega Jaroslav Zvěřina. Takové klientky se chovají velice iracionálně. Opouštějí děti, rodinu…

* Daly by se nějak vyčíslit škody, které působí zamilovanost občanů národnímu hospodářství?

Já to neumím. Řekl bych, že zamilovanost může být příčinou jisté zmetkovitosti ve výrobním procesu, vede totiž někdy k chybným výkonům. Na druhé straně zamilovanost může být i silným motorem. Snaha imponovat milované bytosti vede k tvůrčím činům, k vědeckým objevům.

* Za osobním rekordem české tyčkařky Daniely Bártové byla prý podle trenérů její snaha předvést se před kanoistou Janem Břečkou.

No tak vidíte.

* Lidi, kteří se z velké zamilovanosti vyléčí, často nehodnotí svá zamilovaná rozhodnutí příliš kladně. Slýcháme výroky jako: kam jsem dal oči, kam jsem dala rozum…

Zamilovaný člověk vytěsňuje kritické myšlenky o milované bytosti. Ty se v něm proto hromadí. Když přestane fenyletylamin působit, věnuje jim zvýšenou pozornost.

* Jak se má trávit rekonvalescence po zamilovanosti?

Je to doba, na niž by měla počkat všechna důležitá rozhodnutí. Brát si někoho v zamilovanosti je pošetilé a nebezpečné. Takovému kroku se často mylně říká sňatek z lásky, ale ve skutečnosti je to téměř nesvéprávný akt, jímž si snoubenci zadělávají na budoucí nesoulad. To už je perspektivnější oženit se z rozumu, na základě náboženské, majetkové, věkové podobnosti, jak to fungovalo celá staletí.

* Ideální varianta to asi taky není. Co navrhujete?

Až poblouznění odezní, nastane jedna ze dvou situací. Buď člověk zjistí, že vztah stál pouze na zamilovanosti – na ryze iracionálních, chemických základech, na těch se stavět nedá, anebo cítí, že zamilovanost už sice přešla, že už se dokáže otočit za jinou ženou či mužem, ale partner zůstává i tak tím nejbližším člověkem, s nímž si rozumí. V tom případě je to láska. A na tu se dá vsadit.

***

Autor příspěvku: Ladislav Verecký, převzato z MFDNES, ladislav.verecky@mfdnes.cz

Petr Weiss (*11.července 1954 Levoča) je český sexuolog (sexuální psycholog), klinický psycholog a psychoterapeut, žijící a působící v Praze. Patří mezi sexuology často kontaktované masmédii. Zabývá se sexuálními disfunkcemi, deviacemi, transsexualitou, partnerskými vztahy a psychoterapií.

Print Friendly, PDF & Email

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *